Želva stepní
Testudo horsfieldii
Želva stepní nebo také želva čtyřprstá je oproti želvě zelenavé méně ohrožena ve své domovině. Což bohužel nyní vede k nižší ochraně tohoto druhu a vyššímu počtu importů z divoké přírody. Jen z Kazachstánu a Uzbekistánu je roční kvóta na dovoz do EU 70 000 kusů! Což je opravdu alarmující. I proto se zajímejte odkud želva pochází. Navštivte prodejce, nechte si ukázat jeho chov, ať nekupujete dovezené zvíře, které navíc může trpět nespočtem nemocí.
Převažuje na živiny chudá rostlinná strava (luční byliny, pampeliška, jitrocel, jetel, vojtěška...). Snažíme se krmit co nejpestřejší směsí lučních bylin, doplněnou čínským zelím, polníčkem nebo rukolou. Jako doplněk stravy se hodí listy ředkví, kedluben, ledový salát, jablko, mrkev, okurka, krevetky aj. Stejně jako se to může stát i u jiných domácích mazlíčků, ani želvu nepřekrmujte a myslete na správnou dietu. Oproti jiným druhům rodu Testudo tento druh roste v přírodě velmi pomalu. A nemělo by tomu být jinak v domácím chovu.
Samičky dorůstají velikosti kolem 20 cm, samci dosahují mnohem menší velikosti. Krunýř mají spíše plochý, méně klenutý. Tvar je kruhový, což je především vidět u mláďat. Zbarvení dominuje barva žlutá, hnědá nebo olivová s tmavými vzory i po celé ploše karapaxu a plastronu. Charakteristickým znakem oproti jiným želvám roku Testudo jsou pouze 4 drápky na předních končetinách. I proto se vžil název želva čtyřprstá. Díky tomu dostala i vlastní rodové označení Agrionemys.
Želva stepní je také zimující druh a dopřává si odpočinku i během horkého léta(estivace). V jejich domovině přichází po dlouhé a chladné zimě téměř bez přechodného období horké a suché léto. Střídání ročních období je náhlé. I proto se želvy v našich podmínkách probouzí velice rychle i při sebemenším náznaku oteplení a to i koncem ledna. Proto je lepší želvy probouzet v teráriu a ven je přesunout až s letními teplotami v půlce května. Pokud je budeme probouzet venku, tak vždy ve skleníku. Želvy musíme na konci zimy hlídat a neumožnit jim volný pohyb venku mimo skleník, jelikož během noci hrozí jejich umrznutí nebo i přehřátí v opačném případě. Více informací o zimování najdete ZDE. Špatně snáší dlouhodobé vlhko. Želvy jsou plazy, tedy studenokrevní živočichové, což znamená, že teplota jejich těla se mění podle okolního prostředí.
Stepní želvy jsou velice zdatné ve šplhání a hrabání. Proto je nezbytně nutné zajistit jejich venkovní výběh tak, aby neměly možnost z něj utéct. Typickým chováním je kopání nor. Ty tvoří většinou mezi kořeny, travním trsem nebo kamením. Existují doklady i o norách dlouhým několik metrů. Konec nory je většinou 30-50 cm pod povrchem. Doupě želvě neslouží jen pro hibernaci, ale pravidelně se do ní na večer vrací. Tmavé znaky na krunýři akumulují přes den teplo, které se pak pod zemí uvolní a udrží želvu v teple.
Vrchní část krunýře KARAPAX
Spodní část krunýře PLASTRON
Odkud želva stepní pochází?
Želva stepní se vyskytuje na poměrně rozsáhlém území západního okraje Asie a to i daleko na jihu Ruska. Proto se jí také v agličtině říká "Ruská želva". Jak je vyznačeno na mapě, přirozeně obývá oblasti na východ od Kaspického moře, kde žije na stepích i v horách. Od Íránu, Afgánistánu, Turkmenistánu až po Pákistán. Je to velice otužilý druh, přizpůsobený na život v otevřených stepích, se suchou, hlinitopísčitou půdou a řídkou vegetací. Právě díky drsnému prostředí odkud pochází je neobyčejně zdatná v hrabání. Buduje hluboké nory, kde se skrývá před nepřízní počasí.
Želvě bychom měli dopřát co nejvíce pobytu venku s možností slunění a úkrytu. Jen pozor na jarní mrazíky a chladné a vlhké počasí! Želvu chráníme před vlhkem a deštěm pořízením malého skleníku, který v jarních a podzimních měsících zajistí sušší klima které je v její domovině. Odzimovat bych spíš doporučil uvnitř v želvím stole a ven přesunout až podle počasí v první polovině května.
Obecně platí, pokud želvu denně krmíme čestvou zelenou stravou(doplněnou vápníkem) a alespoň 1x týdně koupeme, nemusí být v teráriu miska s vodou. Ale v případě tohoto druhu vodu v teráriu doporučuji. Ačkoli termín "suchozemská" nám evokuje chovat želvu v suchém prostředí, opak je pravdou! Želvám zajišťujeme dostatečnou vzdušnou vlhkost (pravidelně rosíme), ale není vhodné jako v případě želvy zelenavé udržovat substrát vlhký po celé ploše.
LÁSKYPLNÁ PÉČE SE SPRÁVNÝMI INFORMACEMI VEDE K RADOSTI ZE ZDRAVÉ A SPOKOJENÉ ŽELVY :-)
